Definice NGN, formulované normalizačními institucemi, určují principiálně koncepce NGN. Důležitý je však pohled na NGN a jejich výhody ze širšího aspektu. Za zmínku stojí alespoň některé požadavky na NGN, které by taková síťová architektura měla splňovat [3]:

• Vysokokapacitní paketový přenos v rámci přenosové infrastruktury, avšak s možností připojit stávající i budoucí sítě (ať už sítě s přepínáním paketů, sítě s přepínáním okruhů, spojově či nespojově orientované, pevné i mobilní).
• Oddělení řídicích funkcí od přenosových vlastností. Oddělení poskytování služeb od sítě a zajištění přístupu přes otevřené rozhraní a tím flexibilní, otevřenou a distribuovanou architekturu.
• Podporu pro široké spektrum služeb a aplikací s použitím mechanismů založených na modulární a flexibilní struktuře stavebních bloků elementárních služeb.
• Širokopásmové schopnosti při dodržení požadavků na kvalitu služeb QoS a transparentnost. Měla by mít možnost komplexního managementu sítě. Různé typy mobility (uživatele, terminálů, služeb). Neomezený přístup uživatelů k různým poskytovatelům služeb.
• Různá identifikační schémata a adresování, které může být přeloženo na cílovou IP adresu za účelem směrování v IP síti. (Flexibilní adresování a identifikace, autentifikace).
• Konvergované služby mezi pevnými a mobilními sítěmi (také konvergence hlasu, dat a videa). Různé kategorie služeb s potřebou rozdílných QoS a tříd služeb (CoS).
• Dodržení regulačních požadavků jako například nouzové volání a bezpečnostní požadavky při zachování ochrany osobních údajů.
• Levnější a efektivnější technologie v porovnání se současnými technologiemi.