Ve většině analyzovaných případů se dělí roviny koncepčního modelu NGN na nezávislé části z pohledu funkčností následovně (obrázek výše): přístupová (některé referenční architektury ji nezahrnují přímo do modelu NGN, nebo ji nahrazují rovinou adaptační), transportní (přenosová, spojovací), řídicí (volání/řízení relací) a aplikační (služby).

Vrstva přístupu poskytuje infrastrukturu, např. přístupovou síť mezi koncovým uživatelem a transportní sítí. Přístupová síť může být bezdrátová i pevná a může být založena na různých přenosových médiích.

Transportní vrstva zajišťuje přenos mezi jednotlivými uzly (body) sítě, ke kterým jsou připojeny přístupové sítě. Propojuje i fyzické prvky umístěné v jednotlivých rovinách referenční architektury. Umožňuje také různé typy provozu a přenos různých typů zpráv (signalizace, interaktivních dat, videa v reálném čase, hlasovou komunikaci apod.).

Řídicí vrstva zahrnuje řízení služeb a řízení síťových prvků. Tato rovina je odpovědná za sestavení, řízení a zrušení multimediálního spojení. Zajišťuje také řízení zdrojů v závislosti od požadavků na službu. Jedním z hlavních principů NGN je oddělení řídicí logiky od spojovacího hardwaru.

Vrstva služeb nabízí funkce základních služeb, které mohou být použity k vytvoření komplexnějších a sofistikovanějších služeb a aplikací. Řídí průběh služby na základě logiky služby.

Proto operátoři mohou zanechat vertikální strukturu architektury, kde každý typ služby má předdefinovanou přístupovou, transportní, řídicí a aplikační infrastrukturu pro danou službu a přejít na horizontálně orientovanou architekturu méně závislou na poskytované službě (obrázek níže). Hlavní myšlenka architektury IPTV založené na NGN je zahrnout požadavky na funkcionality a infrastrukturu jednotlivých multimediálních služeb NGN do NGN architektury.