Systém MPEG-2 definuje, jak jsou různé elementární toky, které reprezentují jeden nebo více programů, navzájem multiplexované. Elementární toky mohou nést video (pohyblivý obraz), audio (zvuk, hudba), údaje a další informace. Tento multiplexní proces vytvoří jeden datový tok (tzv. víceprogramový přenosový nebo transportní), který může být uchován nebo přenesen přes fyzické médium. Obecně systém MPEG-2 provádí několik funkcí:
- Multiplexování
- Paketizace
- Časování a synchronizace
- Podmíněný přístup
První dvě funkce budou charakterizovány dále v textu, popis dalších dvou lze nalézt v [22]. V této kapitole používáme pojem "program". Tento pojem má více významů, my ho budeme chápat jako jednu vysílací službu nebo (televizní, rozhlasový) kanál.
Obrázek níže ukazuje blokové schéma, která zobrazuje všechny hlavní operace, které jsou prováděny na straně vysílače, aby bylo možné vyslat digitální obsah k uživatelům [20]. Nejdříve musí být všechny programy zakódované a multiplexované. Výsledný transportní tok je vybaven ochrannými kódy proti chybím, a následně je namodulovaný na nosnou vlnu. V poslední fázi je signál zesílen a vyslán přes přenosové médium (např. kabel, vzduch).
