Veřejné mobilní buňkové sítě patří mezi typické představitele rádiových sítí velkého pokrytí. Jedná se o sítě s veřejným přístupem, tj. kterýkoliv zájemce o komunikaci v síti uzavře s provozovatelem sítě dohodu o využívání nabízených služeb a stává se účastníkem této sítě. Základním způsobem komunikace je individuální spojení, nepředpokládá se dispečerský způsob provozu sítě. Síť je navrhovaná jako síť s velkou propustností (množství paralelně vedených spojení). Příkladem těchto sítí jsou buňkové radiotelefonní sítě, např. GSM, UMTS.
Mobilní komunikační systém je tvořen dvěma základními typy sítí (viz obrázek) [26].
Přístupová rádiová síť RAN (Radio Access Network) vykonává základní funkce řízení spojení s mobilním terminálem a obecně je tvořena pevnými základnovými stanicemi (přístupovými body), navzájem propojenými pevnými nebo radioreléovými spoji.
Podpůrné sítě mobilních komunikačních systémů můžeme rozdělit do dvou skupin:
- Základní síť (Core Network). Je to část systému zajišťující propojování. Podpůrná síť 1. a 2. generace je tvořena pouze touto základní sítí.
- Páteřní síť (Backbone Network). Je to síť, která zabezpečuje spojování více sítí. Obsahuje zařízení a přenosové trasy, které poskytují vysokorychlostní přenos dat, i proto se často označuje jako vysokorychlostní síť. V podpůrných sítích 3. generace je běžné využití obou sítí současně.