Ještě před několika lety byly pro přenos dat využívány převážně metalické kabely. Postupně byly však nahrazovány optickými kabely, které se vyznačují mnohem lepšími vlastnostmi hlavně z hlediska menší chybovosti, útlumu a širšího přenosového pásma. Další vývoj umožnil efektivnější využití přenosového pásma díky využití vlnového multiplexu (WDM), při kterém je několik vlnových délek přenášeno paralelně po jednom optickém vlákně.
WDM umožnil i využití informací o vlnové délce jako směrové informace a vytváření okruhů identifikovaných vlnovou délkou. Důležitou informací v takových sítích je, zda propojovací uzly umožňují konverzi vlnové délky (viz obrázek). Pokud ano, jsou takové sítě flexibilnější, ale zároveň i komplikovanější a náročnější na implementaci. Nejnovějším vývojovým stupněm v transportních sítích je přepínání paketů na úrovni optické technologie. Hovoříme o celo nebo čistě optické síti.